Navigace

Obsah

<Zpět na Fotogalerie

Aktivní seniorky a jejich přátelé - Úsov - Javoříčko

Aktivní seniorky a jejich přátelé - Úsov - Javoříčko


Úsov je jeden z nejstarších moravských hradů typu francouzského​ kastelu, byl postaven jako zeměpanský hrad ve 13.st a nahradil tak dřevěný hrádek.

Je pravděpodobné​, že název Úsov vznikl z osobního jména Ús, a to zase od vousů (vús), ne tedy od ptáků – sov (u sov), jak se dříve tradovalo.

Do r.1487 hradní palác přestavěli páni z Vlašimi, dále jej upravovali páni z Boskovic a od 17. stol. pak Lichtenštejno​vé, kterým patřil až do r. 1945.

Na začátku 15. st. byl hrad markraběcím majetkem a sloužil jako základna pro loveckou družinu, nikdy zde panstvo nebydlelo.

Od r. 1416 zde pobýval Jan z Vlašimi a z tohoto období pocházejí zachované gotické stavby - zbytek hradní zdi s válcovými a čtyřbokými věžemi.

V r. 1643 vypálili objekt Švédové, hrad byl opraven a byla zahájena stavba třípatrového barokního zámku podle architekta Martinelliho.​

Soubor památek tvoří mohutná středověká pevnost na zalesněné vyvýšenině nad městem Úsovem, na dohled CHKO Litovelské Pomoraví.

#

Mezi informace o památkách se zařadila i diskuze o surfiniích v našich oknech.

#

Exponáty jsou sto let staré v nezměněném stavu.

Dvě lovkyně, jedna z Afriky, druhá z Lobodic.

Ve sbírkách úsovského zámku je přes 4000 kusů přírodnin, z toho na 700 kusů rohů a parohů lemujících zdi chodeb a zámecké schodiště

Kolem r. 1900 na zámku vzniklo lovecké a lesnické muzeum.

Sály druhého poschodí prezentují naše ptáky a savce

I v takové kuchyni se vařilo pro početnou loveckou družinu.

Doprovodné exponáty mají loveckou tématiku, jsou zde vystaveny i kolekce zbraní, nábytek vyrobený z kořenů stromů a předměty dokumentující​ lesnictví na počátku 20. století.

#

Zvířena pochází z lichtenštejns​kých panství a z loveckých výprav do Polska, Itálie, Afriky a Indie.

Lovecko-lesni​cké muzeum v Úsově je ojedinělým historickým muzeem tohoto druhu ve střední Evropě.

Trofeje především africké zvířeny, antilop, gazel, lebka a kly slona, lva pustinného, zebry a nosorožce pocházejících​ z přelomu 19. a 20. století.

Našeho šoféra ovšem zajímá doprava i v podobě dřevěného koníka jezdícího na plošině.

Zajímavé bylo "kukátkové" nahlédnutí na soubory jednotlivých druhů zvířat a ptáků.

#

Zejména pro dětské návštěvníky jsou určeny interaktivní expozice na nádvoří zámku – Hádanky pánů z Vlašimi a Strašidelný labyrint.

Ve sklepeních byla i samotná tma a spousta bludiští opravdu strašidelná.

Tak dámy - kdo má zájem - zatím jsem volný! My bychom Ti doporučili paní průvodkyni, protože nám toho až tolik nenapovídala.​

I tento čert uvažuje, zda skončí v řetězech, nebo si hodí mašli /v tomto případě vázanku/.

Tahle krasavice vydávala zvuky v docela nelibozvučné řeči.

Po prohlídce jsme si zpříjemnili cestu k autobusu "oroseným Litovlem"

Co se seniory udělá jedno pivko - vlastně jedno pro oba

#

Na oběd jsme si zajeli do nedalekých Loštic, městečko je známé především výrobou tvarůžků, které se zde vyrábí od r. 1876 a tyto ani v našem meníčku nechyběly..

Obec Loštice byla založena jako trhová ves ve 2. polovině 13. století, kde se již dříve nacházela stará silovanská osada.

První písemná sbírka o obci pochází z r. 1267, kdy biskup Bruno ze Schauenburku přikoupil od Petra z Loštic popluží

Na území Loštic stávala tvrz, ale samotné město nemělo obranné opevnění. Negativně se na rozvoji města podepsala třicetiletá válka.

Snad nebylo čekání na oběd příliš dlouhé!

Městečku se zcela vyhnula železnice, ve druhé pol. 20. století byla zbourána část náměstí a na jejím místě bylo postaveno nákupní středisko.

Lošticemi protéká řeka Třebůvka, východním směrem dojdeme do oblasti Litovelského Pomoraví, jižním směrem na Bouzov a na jihovýchodě do Bílé Lhoty, kde je arboretum cizokrajních rostlin.

Střed náměstí zdobí kašna se sochou svatého Svatopluka z 19. století

Ve městě byla také židovská čtvrť, synagoga byla postavena na přelomu 18. a 19. století. Nedaleko města je i židovský hřbitov z r. 1554.

V současné době žije v Lošticích přes tři tisíce obyvatel, symbolem jsou "olomoucké tvarůžky", které firma A.W vyrábí od r. 1876.

Znalce kvalitních piv z Litovle jistě potěší výborná pěnivost a silný říz

Litovelský Gustav nese název po vele-slavném Gustavu Frištenském, který byl manželem dcery prvního litovelského sládka.

"Barva zářivě jantarová, pivo prakticky čiré. Úvod karamelový, hutný až robustní. Hořkost chmelů nastupuje velmi zvolna, což je příjemné. Po chvíli přebírá vládu nad ústní dutinou zcela. Tělo piva plné, říz decentně jemný; pitelnost výborná" .

„Máme vlastní obchodní politiku /říká nejen ředitel litovelského pivovaru/, která je jiná, než jakou mají velké pivovary. Jejich konkurenci čelíme nabídkou širokého sortimentu piv, které vyrábíme klasickou českou cestou.

Pivo vyráběné klasickým českým postupem dobře propojí všechny z dvou tisíc složek, které v sobě obsahuje. V takovém pivu jsou uchovány pro člověka důležité látky a má prý pozitivní vliv na lidský organismus.

Netradiční zmrzlinou vyrobenou z olomouckých tvarůžků se můžou letos v létě poprvé osvěžit návštěvníci, kde se proslavený pikantní sýr s nezaměnitelný​m aroma vyrábí. Loštická kavárna U lišky Bystroušky tvarůžkovou zmrzlinu vyrobila jako první na světě.

Lidé si mohou v tvarůžkových cukrárnách v Lošticích a Olomouci pochutnat například na 20 druzích tvarůžkových moučníků .

Provozovatelé​ cukrárny už dali dohromady i recepturu na tvarůžkový koktejl, který nabízí při výjimečných příležitostec​h.

A jsme na Javoříčku. Současné malé osídlení osady je pozůstatkem poměrně velké vesnice, kterou 5. května 1945 srovnalo se zemí přepadové komando SS z nedalekého hradu Bouzov.

Motivem mohla prý být i pomsta za vraždu Hildy Viktorinové a jejich dvou dětí na hájovně poblíž Javoříčka. Členové partyzánské skupiny Jermak-Fursen​ko se domnívali, že je jako Němka chce zradit.

Vesnice byla obklíčena, vyrabována a postupně vypálena - kromě kapličky a školy.

Přitom bylo popraveno 38 mužů starších 15-ti let. Naživu byl ponechám pouze nejstarší obyvatel vesnice, údajně aby dosvědčil, že se jedná o pomstu za spolupráci s partyzány.

První písemná sbírka o Javoříčku pochází z r. 1348 a několikrát změnila své jméno. Nedaleko Javoříčka stával kdysi hrad Špránek.

Dost smutných vzpomínek a jdeme se ochladit do Javoříčské jeskyně, která se nachází v oblasti Javoříčský kras na severu Drahanské vrchoviny.

Javoříčské jeskyně spadají svou polohou do Národní přírodní rezervace Špraněk.

Prohlídka Javoříčských jeskyní je možná v délkách tras - 460m = 40 min. a 788 m = 60 minut.

#

Hlavně ženská část projevila zájem o zakoupení suvenýrů a dárků pro své milé doma.

Návštěvníci dnes vstupují umělým vchodem do Suťového dómu, který má překrásnou bohatou krápníkovou výzdobu.

Plocha Javoříčského krasu je 6 kilometrů čtverečních a je tvořena ostrůvky devonských vápenců.

Teplota vzduchu je celoročně 8 stC a relativní vlhkost 99%.

Podstatná část jeskyní byla objevena již v r. 1938 skupinou jeskyňářů pod vedením revírníka Viléma Švece.

Podzemní prostory mají velmi rozmanitou krápníkovou výzdobu od nejmenších brček až po několik metrů dlouhé stalaktity, stalagmity a mohutné sintrové kupy.

Stropní část je poseta tisíci stalaktity a záclonkami různých forem a velikostí

Do dómu Gigantů poprvé vstoupili Objevnou cestou badatelé v r. 1938.

V hojné míře jsou tu také excentricé krápníky rostoucí proti zákonům gravitace.

Prohlídkový okruh pokračuje přes Panenskou jeskyni do chodby Špraněcké, Vojtěchovské a Březinské.

Podlouhlé obrovské prostoře dominují přes 4 m vysoké stalagmity a stěna zdobená sintrovými náteky.

Do prostoru vyúsťuje propast Lví jáma hluboká až 60 m a navazuje na rpzsáhlý systém chodeb a propastí středního a spodního patra.

Chodba se lomí v Závrtovém dómu, kde se prostory rozvětvují různými směry.

Niagarský vodopád.

Pro existenci jeskyní je důležitá hladina spodní vody a její kolísání může mít za následek vznik pater v jeskyním komplexu.

Jestliže kapky jeskynní vody dopadají do malých bazénků obsahujících na dně zrnka hrubého písku, mohou se jdnotlivá zrníčka obalit vápencovými vrstvami a vytvořit jeskynní perly.

Po cestě z jeskyní mnozí ještě vstřebávali informace o krápníkové výzdobě, o možnostech propadení jeskynního stropu, či o zimovišti netopýrů a vrápenců.

Celkové hodnocení dnešního dne ale nemohlo skončit jinde, než na zahrádce U Orlů v Lobodicích.

Věřím, že všichni jsme byli "krásně unaveni", ale hlavně spokojeni.

I když jsme neměli dnes až takové štěstí na průvodce, přesto bylo zážitků a informací pro dnešní den dostatek.

#

Den byl krásný, odpočinkový i náročný ale pivko doma nemá chybu.

Určitě ještě chvíli nezapomeneme třeba na odér ze zakoupených tvarůžků při vstupu do autobusu . To aby jsme se nezbláznili z pročištěných plic jekynním vzduchem

Slušné a upřímné by bylo poděkovat organizátorům​ z ASK, sponzoru Obecnímu úřadu, šoférovi a hlavně všem účastníkům za krásně prožitý letní den bez jediného mráčku jak na obloze, tak i na duši.

#

Účastníci a zároveň autoři tohoto souboru přejí všem, aby se shlédnutím ještě jednou pokochali pěknými vzpomínkami, připoměli si krásně prožitý den a kdo s tím nesouhlasí, tak se omlouváme.


Vytvořeno: 22. 8. 2017
Poslední aktualizace: 22. 8. 2017 11:12
Autor: Správce Webu

<Zpět na Fotogalerie nahoru